>Sběr různych článku s různych stránek<

Únor 2012

Anna, 38 let Kaluže

14. února 2012 v 17:21 | přidal: BlackBill |  Příběhy
Dobrý den,
stal se mi také jeden příběh, který mně hodně překvapil, a nevím, jak si ho mám vysvětlit. Snad mi pomůžete VY!
Panelák, ve kterém bydlíme už 11 let, je úplně obyčejný - stejný, jako každý jiný. Ale v noci kolem 23. hodiny se tu stávají podivné věci. Myslím si, že v našem bytě nejsme tak úplně sami...
- máme "neviditelné spolubydlící". Vše se stává jenom tehdy, kdy jsem sama doma. I v ten večer, kdy se mi stala tato přihodila, jsem zůstala doma úplně sama. Kolem jedenácté hodiny jsem procitla a měla jsem velmi zvláštní pocit. Cosi mě proti mé vůli nutilo myslet na duchovní témata. Měla jsem pocit, že je se mnou v místnosti ještě někdo další, zdálo se mi, že mě sleduje, byl tak blízko, že jsem cítila jeho dech. Zamrazilo mne, vstala jsem z postele a šla se do kuchyně napít. Cestou zpět jsem si všimla, že je v obývacím pokoji na podlaze velká kaluž vody. Vrátila jsem se do kuchyně, vzala hadr a už už jsem se chystala kaluž utřít, … když jsem najednou zahlédla, že se v kaluži vytvořil obraz ženy držící na klíně dítě. Ta žena vypadala jako Panna Marie.
Ještě dlouho jsem dumala nad tím, co se vlastně stalo, a jestli jsem normální… Byl to pro mne emocionálně velmi silný zážitek, protože mám také 4,5 roku starou holčičku. Myslím si, že to pro mne byl vzkaz vyšší moci týkající se mého dítěte! Zkuste mi prosím vysvětlit, proč se mi tato příhoda stala?
Děkuji
Fotolia_tajemny_pribeh_louze.jpg

Zodpověděla poradkyně Barbora:
Dobrý den paní Anno,
je velmi pravděpodobné, že se dům, ve kterém bydlíte, nachází na energetickém zlomu! Zvláštní pocity, které vnímáte před půlnocí, jsou výsledkem působení tohoto zlomu. Dá se očekávat, že sousedé nad a pod Vámi budou mít podobně nezvyklé zážitky. Pocity, že je v pokoji přítomný i někdo jiný, svědčí o Vaší silné vnímavosti, která se v noci ještě zvyšuje, protože nejste rozptylována obvyklým denním cvrkotem. Až se to bude opakovat, rozsviťte a nahlas požádejte ducha, aby opustil místnost a byt. To opakujte nejméně 3 dny za sebou. Žádost by měla znít laskavě, ale pevně.
Může se snadno stát, že nezvaný spolubydlící nebude chtít odejít, tak mu alespoň vykažte místo (třeba v chodbě), kde nebude tolik vadit. Rozhodně Vám nechce ubližovat.
Voda má podobné vlastnosti jako zrcadlo! Obraz, který jste v kaluži viděla, mohl být symbolickým vyjádřením vyšších schopností, které buď Vy, nebo Vaše dcera má. Předpokládám, že se jedná spíše o Vás a zřejmě jste i dříve v dětství a dospívání měla nezvyklé schopnosti, které jste pozapomněla.
Díky Vašemu mateřství se opět zvýraznily. V místě, kde byla kaluž s obrazem, postavte na nějakou dobu (týden až dva) květináč s živou kytkou. Podle toho, zda se jí povede lépe nebo hůře, poznáte, zda je v těch místech pozitivní nebo negativní energie. Pokud pozitivní, tak si tam občas sedněte s dcerkou v náručí. Pokud negativní, čistěte místo solí. Také doporučuji, abyste se začala učit zacházet se svými schopnostmi, aby Vám nezačaly komplikovat život.
Pro případné další otázky jsem Vám plně k dispozici a ráda Vám vše podrobně vysvětlím.

Michal 35 let Cikánka

14. února 2012 v 17:12 | přidal: BlackBill |  Příběhy
Tento příběh se mi stal, když jsem byl asi čtyřletý kluk, takže si ho pamatuji jen matně - ale když na to maminka zavzpomíná, dodnes mě z toho mrazí. Byli jsme na procházce i s mladším bratrem, který byl tehdy ještě v kočárku. Maminka někam spěchala, proto se zlobila, když nás zdržela podivně vyhlížející cikánka a chtěla mamince věštit. Přesně si pamatuji...
zvláštní obličej té ženy! Kvůli zdržení jsme nestihli přejít přes ulici a na semaforu se rozsvítila červená. A pak se to stalo! Kamion vjel do zatáčky rychleji, než by měl, a převrátil se tak, že nás minul jenom o kousek! Naštěstí se nikomu nic nestalo. Maminka pak chtěla té ženě poděkovat, že nám vlastně zachránila život, ale ta jako by se propadla do země! Před pár dny se mi tato cikánka zjevila v podivném, velmi živém snu a chtěla mi něco říct - ale přerušil ji velký hluk a já jsem se probudil. Po celá léta jsem si na tu příhodu nevzpomněl, až teď díky snu. Co to může znamenat? Mám z toho špatný pocit
Fotolia_tajemny_pribeh_cikanka.jpg.jpg

Zodpověděla poradkyně: Eleanor
Pěkný den, pane Michale,
byť by se na první pohled mohlo zdát, že se jedná o retrospekci, ve Vašem případě tomu tak není. V minulosti Vám tato žena pomohla odvrátit velké nebezpečí, z čehož usuzuji, že je jedním z Vašich andělů, kteří Vás ochraňují. Tito andělé totiž mohou mít různé podoby. Proto ani Vaše maminka neměla možnost jí fyzicky poděkovat, žena najednou zmizela. V současnosti se Vám také nezjevila náhodou, ale chtěla Vás před něčím varovat. Bohužel jste blíže sen nepopsal, nemohu tedy s přesností určit, čeho se varování týká.
Pokusím se Vás tedy navést alespoň na oblasti, které jsou ty nejpravděpodobnější. Hluk, který Vás probudil, reprezentuje vlastně nebezpečí, které se vyskytuje ve Vaší blízkosti. Mohlo by se jednat o rozhodnutí o větší životní změně v partnerské nebo pracovní oblasti.
Sen by zde mohl fungovat jako upozornění na změnu, která by Vám prospěla.
Zvažte také, jestli Váš život není příliš všední, jestli si kvůli každodenním povinnostem až moc neodpíráte životní radosti. Oním nebezpečím může být skutečně cokoli. Proto, abych Vám mohla odpovědět přesněji, bych potřebovala znát více informací o Vašem snu.
Pokud budete mít zájem, ráda Vás nasměruji i za pomoci svých karet, ve které oblasti by bylo vhodné udělat změny a tím si obohatit svůj život.

Brdské lesy opřádají strašidelné pověsti a legendy

9. února 2012 v 19:05 | přidal: BlackBill |  Pověsti

Brdské lesy opřádají strašidelné pověsti a legendy

Naše vlast je díky svému terénu zemí zaslíbenou rozhlednám a dalekým výhledům. A to i přesto, že její vrcholky zdaleka nedosahují výšek alpských velikánů. Rozhleden jsou u nás desítky. Některé z nich, s překvapivě úžasnými výhledy, i v těsné blízkosti hlavního města.
Brdská krajina skrývá překrásná výhledová místa, o kterých vědí jen zasvěcení.
úterý 10. února 2009, 7:00
Pohříchu se jedná většinou o rozhledny málo známé, mnohdy se i rozpadající, kdy výstup na ně už není právě bezpečný. To ale není případ asi jediné brdské rozhledny. Tato 17,5 metru vysoká sedmiboká věž stojí od roku 1940 na brdském kopci Studený v - pro střední Čechy - úctyhodné nadmořské výšce 660 metrů nad mořem.
Původně zeměměřická věž postavená z krásné brdské žuly slouží sice pro potěchu turistických očí jen relativně krátkou dobu od roku 2005 (mezi roky 1950-1990 zde byla vojenská posádka spojařů) a je otevřena jen několikrát do roka, ale kdo sem přišel a vylezl nahoru těch 81 schodů, nelituje.
Kromě jiného je odtud vidět jižním směrem až k Písku a dokonce někdy až na Šumavu - lze odtud rozpoznat i Boubín. Směrem na sever zase kopec Velíz uprostřed lesů Křivoklátské vrchoviny a za nimi za pěkného počasí dokonce Krušné hory s Klínovcem. Vidět odtud je také Milešovka a další bývalé sopky Českého středohoří nebo o něco blíže majestátní Říp.
Odtud lze přehlédnout napříč celou republiku od Šumavy k Cínovci..: Z této věže lze přehlédnout napříč celou republiku od Šumavy k Cínovci.foto: Právo/Petr Blahuš
Jen "co by kamenem dohodil" je z rozhledny vidět směrem na severovýchod majestátní Karlštejn a za ním ve dnech bez oparu i siluetu Bezdězu a vysílač na Ještědu. Lze tedy říci, že z na první pohled nenápadné brdské rozhledny na Studeném lze bez přehánění vidět nejméně třetinu Čech!

Strašidlům vévodí Fabián, patron brdského pohoří

O rozhlednu, která je v majetku státu, se společně s obcí Velký Chlumec, která má věž v nájmu, stará občanský spolek Sdružení za ekologický rozvoj krajiny. Jeho členové před jejím zpřístupněním odpracovali bezplatně stovky hodin na opravě schodů a střechy a díky nim se dnes mohou turisté nejen dostat na rozhlednu, ale také se za špatného počasí schovat pod velkým a originálním dřevěným přístřeškem s krásně vyřezávanými motivy brdských strašidel.
Jedním z nich je Fabián, patron tohoto nejvyššího českého vnitrostátního pohoří. Velkou zásluhu na tom, že bývalá zeměměřická věž na Studeném, jediná z celkem devíti postavených, slouží dodnes turistům, mají také lidé ze sdružení Turisté severních svahů Brd.
Součástí barokního poutního areálu na Skalce je i tato rekonstruovaná křížová cesta..: V Brdech můžeme narazit i na tuto křížovou cestu na Skalce.foto: Právo/Petr Blahuš
V první polovině letošního roku bude rozhledna otevřena ve dnech 12. a 18. dubna a pak ještě některé dny v květnu. Dá se očekávat, že nahoru v tyto dny bez ohledu na počasí vyrazí mnoho milovníků Brd. Jen při novoročním otevření jich totiž nahoru vystoupalo přes pět set. Asi nejlepší je spojit se mailem se zástupcem dobrovolníků Martinem Němcem a předem se ohlásit nebo zjistit, zda na věži někdo bude.
Za rok rozhlednu na Studeném navštíví okolo pěti tisíc lidí, kteří si odtud mohou odnést nejen razítko, ale také pohledy a suvenýry. Jinak je ovšem kopec po většinu roku i přes svůj půvab jen zřídka navštěvovaný, možná i proto, že nahoru nevede značka. Nejlepším způsobem, jak se sem dostat, je dojet vlakem z Prahy přes Zadní Třebaň do Hostomic, odkud je to asi pět kilometrů, ovšem stále do kopce.
Ani ten, kdo trpí závratěmi a má raději pod nohama pevnou zem, nemusí ale Studený vrch obcházet: Jen pár metrů od paty věže se z okraje lesního palouku na severním okraji vrcholového plató rozevírá krásný pohled směrem na "keltské" podhůří Brd a k údolí Berounky, trampy zvané Stará řeka. Výhled tady zůstal po hurikánu Kyrill v roce 2007.

Studený vrch opředly pověsti a legendy

Když už jsme u těch duchů a legend, o Studeném vrchu a jeho okolí se traduje řada pověstí a legend. Podle jedné z nich tady kdysi na vrcholku pracoval uhlíř, který zde v milířích vyráběl dřevěné uhlí. Jeho syn byl ale obávaným pytlákem, což jednou tak našňuplo brdského patrona Fabiána, že začal jeho tatíkovi sfoukávat plameny v milířích, aby si synka drobet vycepoval.
Fabián je vůbec legendární a vskutku originální horský český duch. Na nedalekém kopci Velká Baba, tyčícím se na druhé straně údolí Chumavy, nazývaném místními V zabitých, je zvláštní skála, nazývaná Fabiánovo lože. Podle legend tu měl tento brdský patron a vrstevník Krakonoše přespávat a řídit svou lesní říši. Jiní "brdologové" tvrdí, že zde stával jeho hrad.
Fabián byl totiž, než se stal duchem, normálním rytířem a právě sem si přivedl svou ženu. To se ovšem nelíbilo jeho exmilence, nebezpečné místní čarodějnici, žijící v lesích u hradu. Rozhodla se pomstít a během jedné bouřlivé noci si zavolala na pomoc běsy z povětří. Ti Fabiánův hrad rozmetali, a jeho ženu začarovali. Sám Fabián se té noci stal duchem, ale ani primitivní ženská pomsta nedokázala zničit jeho dobré srdce.
I když už nebyl člověkem, lidem neubližoval, a pokud byl v dobrém rozmaru, spíše jim, podobně jako Krakonoš, pomáhal. Když ale tento ochránce Brd uviděl, že někdo jeho lesům škodí, rozzlobil se a darebáka ztrestal. Také se v Brdech nedoporučuje napodobovat houkání sovy, protože to prý Fabián naříká po své ženě.

Jana 31 let Nehoda

9. února 2012 v 18:51 | přidal: BlackBill |  Příběhy
Tajemný příběh - Jana, Boskovice

Dobrý den,
ráda bych se s Vámi podělila o svůj zvláštní příběh, který se mi stal v srpnu 2011.
Bylo odpoledne kolem 15 hodiny, protože jsem se cítila unavená, šla jsem si lehnout a na chvíli jsem usnula (jsem na mateřské dovolené a dcerka spala ve svém
pokojíčku). Probudila jsem se a vzápětí jsem sebou strašně trhla a z postele jsem vyletěla jako střela. Při vycházení z pokoje jsem viděla na hodiny v kuchyni, které ukazovaly přesně 15:25. Vím, že jsem se na ty hodiny dlouho dívala a ještě jsem si říkala, že není ani půl čtvrté.
Šla jsem hned do koupelny, abych pověsila prádlo z pračky. Při věšení prádla se mi najednou udělalo divně. Strašně mě bolelo na hrudi, byl to pocit, jako by mě něco svíralo. Začala jsem se svíjet bolestí a říkala jsem si: "Co to je za bolest?!!"
Začala jsem se uklidňovat, že je to asi tím, jak jsem sebou trhla a prudce vstala z postele. Najednou mě přepadla ještě větší bolest, ale na srdci. Měla jsem pocit, že se mi zastaví a umřu. Takový pocit trval asi 2 minuty, za chvíli mi bylo dobře a já jsem na to zapomněla. Po 18 hodině večer za mnou přijela policie, která mi oznámila, že můj manžel měl autonehodu: nezvládl řízení, narazil do stromu a na místě zemřel. Stalo se to, když jel z brigády domů. Protože dělal nepravidelně - končil podle toho, kolik bylo práce, nepřišlo mi divné, že ještě není doma. Ten den jsme si vůbec nevolali.
Při předávání jeho osobních věcí jsem také přebírala jeho hodinky, které se tím nárazem zastavily.
Ciferník ukazoval 15:24 hodin. Hned jsem si uvědomila, co jsem dělala a jak jsem se cítila, chvíli potom co manžel zemřel.
Jsem věřící a věřím tomu, že byl manžel se mnou, když jsem měla bolesti na hrudi i na srdci, aby se se mnou rozloučil.
Kdyby tomu tak nebylo, co by znamenala bolest několik málo minut po jeho smrti? Proč jsem měla myšlenku na svoji smrt a manžel byl tu dobu už mrtvý?
Asi před měsícem, když jsem večer usínala, měla jsem takový zvláštní pocit, že je manžel se mnou. Na tváři jsem cítila takový jemný studený vánek, bylo to, jako bych se ovívala. Průvan to nebyl, okna a dveře byly zavřené. Přišlo mi to takové zvláštní, tak jsem si do obývacího pokoje pověsila zvonkohru a nechala viset delfínka, který se při větru pohybuje a zvoní. Večer jsem seděla u televize a zase jsem ucítila jemný studený vánek, podívala jsem se na delfínka a on se točil. Další den jsem se podívala na delfínka, byl v klidu, vůbec se nepohyboval, říkala jsem si: "Radku, jestli jsi tu s námi, tak rozhýbej delfínka." A delfínek se začal točit.
S manželovou smrtí se nedokážu vyrovnat. V noci se mi o něm zdají živé sny. Jsou nepochopitelné, ve snu s manželem mluvím o jeho smrti. Někdy mi připadá, že neví, co se stalo a já manželovi vyprávím, že měl autonehodu, při které zemřel. V každém snu jsem moc šťastná, že je na živu a že jsme spolu. Pak se probudím a zjistím, že to byl jen sen a všechno na mě padá, je mi smutno a pláču.
Co si o mém příběhu myslíte Vy?

Zodpověděla poradkyně: Daniela
Dobrý den Jani.
Nejdříve bych začala Vaší bolestí na hrudi, v době, kdy Váš manžel tragicky zesnul. Mezi Vámi a manželem bylo a stále je velmi silné pouto, Vaše podvědomí vědělo, že se stalo něco s Vaším manželem, že se stala událost, která Vás velmi srdečně zasáhne, jen Vy sama jste to v tu chvíli ještě nevěděla.
Váš manžel opouštěl tento svět a Vy jste cítila strach o svůj život. Opět zde pracovalo Vaše podvědomí, Vaše dcerka! Čili mohl "zapracovat" Váš pud sebezáchovy. Vždyť se musí někdo postarat o dcerku, ale v tu chvíli jste ještě podstatu Vašeho strachu nevěděla, tím pádem jste to vnímala, jako strach o svůj život. Také je naprosto jasné, že energie Vašeho manžela, v době jeho tragické události, s Vámi samozřejmě byla. Mohlo se jednat i o jisté rozloučení. Píšete, že jste věřící… Věřte, že energie nebo jinak řečeno duše Vašeho manžela Vás bude navštěvovat ještě dlouhou dobu, ať už je to v podobě vánku, který Vás pohladí po tváři, hýbajícím se delfínkem nebo ve snu. Je těžké probudit se do tvrdé reality, ale můžete si být jistá, že Vám manžel dává sílu a bude dávat ještě dlouhou dobu, než budete připravená na nový život. Kdykoli si na manžela vzpomenete - je Janičko s Vámi. A věřte, že smrtí nic nekončí.
Přeji Vám mnoho síly.

Tunguská záhada

9. února 2012 v 18:38 | přidal: BlackBill
Tunguská záhada



Nahráno uživatelem

Rok 2012

8. února 2012 v 22:52 | BlackBill |  Úvod
Zdravím všechny čtenáře tohoto blogu nyní jsme se po dlouhé době znovu přihlásil na tento blog, budu se snažit to tu neustále vylepšovat, jestliže objevíte nějaký chybný článek a nebo video které uživatel již smazal napište pod to do komentářů komentář děkuji. Pro tento rok jsem se rozhodl blogu věnovat více času než u toho minulého. Minimální vklad článku či videa chci dodržet tak aby jsem za jeden týden vložil jeden článek až dva články, PO CELÝ ROK Úžasný

Ztracená družice Voyager 1 která vysíla data ne Zemi

7. února 2012 v 16:11 | přidal: BlackBill |  Vesmír a UFO
Voyager1
Voyager 1 - vesmírná sonda NASA byla vypušťena v roce 1977 a je stále funkční. Aktuálně je teď nejvzdálenější a nejrychlejší vesmírnou sondou.

Vesmírná sonda Voyager 1 se za dlouhé desítky let dostala na samotný okraj sluneční soustavy a letí stále dál, vstříc mezihvězdnému prostoru. Některé přístroje na palubě sondy stále pracují a sbírají cenné informace z místa, které ještě žádná sonda nenavštívila. Elektřina pro tyto přístroje se ale postupně stává velmi vzácnou, radioaktivní zdroj totiž dodává energii ve stále menší míře a postupně se vyčerpává. Voyager tak musí postupně vypínat přístroje, aby mohl fungovat co nejdéle a nasbírat co nejvíce vzácných informací.

Primární cíle

Každá sonda měla stanovené hlavní cíle u každé planety, kterou měla navštívit. Mezi tyto úkoly patřilo:
1. prozkoumat proudění, dynamiku, strukturu a složení planetární atmosféry navštíveného tělesa.
2. popsat morfologii, geologii a fyzikální charakteristiky měsíců planet.
3.získat další data pro určení hmotnosti, velikosti a tvaru planety a jejich satelitů, případně prstenců.
4.určit strukturu magnetického pole, složení a distribuci částic a plazmy.

Poselství jiným světům Voiager 1

Voyager 1, podobně jako jeho sesterská sonda Voyager 2, na své palubě nese měděnoupozlacenou gramofonovou desku, která obsahuje poselství případným inteligentním nálezcůmsondy. Jedná se o disk o průměru 305 mm se záznamem 115 obrázků v analogovém formátu, 55 pozdravů v různých jazycích světa a 35 různých přírodních i umělých zvuků a 27 záznamů hudby zaznamenaný při rychlosti 16⅔ otáček za minutu. Disk je uložen uvnitř hliníkového pouzdra, na jehož povrchu je vygravírováno schéma, znázorňující původ sondy a návod k použití disku. Součástí pouzdra je i vzorek radioaktivního 238U (počáteční aktivita 9,6 Bq), umožňující případnému nálezci určení stáří sondy. Zbytek nahrávky je tvořen zvukovým záznamem
Disk
17.6.2011
Sonda Voyager 1 by mohla opustit sluneční soustavu a vstoupit do mezihvězdného prostoru už koncem přištího roku. Podle serveru Space.com to uvádí nová studie amerických vědců, kteří využili data ze sond Voyager a Cassini. Dosavadní modely předpokládaly že by Voyager 1 měl proniknout do mezihvězdného prostoru v roce 2015.
Voyager 1



Ufo a Nacisté

7. února 2012 v 15:17 | UFO.OVER.CZ |  Vesmír a UFO

UFO Ve stínu hákového kříže



I tak negativní věci na světě, jako jsou války, nebo válečné úsilí vůbec, pohání lidstvo kupředu. A to zejména v oblasti technologií. Je to draze zaplacený pokrok a je potřísněn krví. Druhá světová válka je jasným příkladem, jak lidské utrpení jde ruku v ruce s technickým pokrokem. Připomeňme rozvoj letectví a raketové techniky, vývoj nových technologií na vodní hladině i pod ní a v neposlední řadě jaderný výzkum. Pokud by válka trvala o pár let déle, lidstvo by pravděpodobně ohýbalo hřbet pod nukleární porobou. Po skončení války se hodně začalo mluvit o vývoji zvláštních těles podivných tvarů, které létají fantastickou rychlostí. A to je téma tohoto článku.

Německo a vidina světovlády

Spolu, s téměř okultním dogmatem árijské nadřazené rasy, se v nacistickém Německu také objevuje obrovská snaha, trumfnout celý svět ve všech odvětvích. Architekturou počínaje a tajnými zbraněmi konče. Hitler a jeho administrativa se zajímá i o okultizmus a neváhá všemožně podporovat veškeré iniciativy, které snad vypadají v té době směšně, avšak ženou vědce k stále novým objevům. Z historie víme, že výsměchu se vystavovali vědci ve všech érách dějin lidstva a díky jejich víře, že konají správně, lidstvo občas poskočilo kupředu tím správným směrem. Nacisté využívali naplno německý i neněmecký vědecký potenciál k uskutečnění svých cílů. Hitlera samozřejmě víc zajímali zbraně, ale mezi plány budoucnosti byla i ambiciózní kolonizace Měsíce. V té době rakety V-2 nedolétly dál, než na britské ostrovy, a proto se vědci zaměřili na vývoj nového létajícího stroje, schopného vyvinout rychlost až 5000 km/h a létat na prahu vesmírného prostoru s doletem kolem 4000 mil. Zasvěcení asi pochopili, že se jedná o projekt HAUNEBU.
Haunebu III
Kresba Haunebu III. Všimněte si střílen v horní a spodní části

Haunebu aneb UFO z dílen pozemšťanů?

V roce 1939 se zvláštní skupina vědců začala zabývat alternativním pohonem, který by ušetřil narůstající deficit paliv ve válečném úsilí nacistického Německa. Cílem měla být nezávislost na ropných produktech, tolik potřebných k pokračování válečné mašinerie. Zároveň s tím, byla firma Thule a Dornier, respektive vývojáři těchto firem, pověřeni vývojem leteckého dopravního prostředku, který by měl udržet nadvládu ve vzduchu a to i v případě, že by se říše rozrostla o další země naší planety. HAUNEBU (H-gerat) zkoušky, údajně probíhaly v oblasti označované jako Hauneburg v letech 1939 až 1945 (pozn. autora - podobně jako Area 51). První typ označovaný jako HAUNEBU I. i ostatní vylepšené řady měli být poháněny motorem, který měl údajně rušit zemskou gravitaci. Motor měl fungovat na principu jakéhosi konvertoru Van de Graafova generátoru a Marconiho dynamického víru. Kulové nádrže plné rtuti měli generovat silně rotující elektromagnetické pole, které mělo rušit gravitaci. Předpokládám, že někteří z Vás, mající širší znalosti fyziky, teď kroutíte hlavou. Přiznám se, že vědec nejsem a tak jen "prodávám, jak jsem nakoupil". K předpokládané rychlosti se samozřejmě nehodil současný profil letadla, vzhledem k tomu, jaké síly měli na těleso působit ve vysoké rychlosti a proto se začal vyvíjet tvar, který nejlépe vyhovoval vznikajícím silám. A tím byl disk.

Němečtí inženýři museli řešit další problém. U projektu Haunebu I. až III. Byla předpokládaná rychlost 5000km/h, u varianty III. až 20 000 km/h. Jak tušíte, tím problémem byla teplota povrchu tělesa při těchto extrémních rychlostech. Objevily se informace, že tato překážka byla vyřešena údajně speciálním plynem, který po povrchu "talíře" proudil ze zvláštních trysek a ochlazoval disk při signalizaci nadměrných teplot, ohrožujících soudržnost tělesa. Při použití prý plyn světélkoval.

Haunebu I
Haunebu I. Údajná fotografie pilota RAF
Výzkum pokračoval až do dubna 1945. Poté se stopa ztrácí. Prosakují zvěsti, že informace o projektu padly do rukou stejným dílem vítězným mocnostem, tedy USA a SSSR. Kolem roku 1955 byla kanadská letecká firma AVRO pověřena údajně armádou USA pro pokračování části projektu létajících disků. Ty byly označovány jako Vril. Souběžně se armáda USA věnovala podobnému projektu V-STOL, tedy vyvíjení letounů, schopných přejít z horizontálního do vertikálního letu včetně staru a přistání. Některé konfigurace AVRO byly spíše v teoretické fázi. USA byly úspěšnější. Podařilo se jim vyrobit a otestovat několik modifikací letounů typu V-STOL. Mluvím o letounech nikoli discích. Američané se sice prezentovali na veřejnosti s "létajícím talířem", ale ten se vznášel max. do 2 m nad zemí a byl velmi nestabilní. Rozhodně se nedá hovořit o tom, že by měl cokoli společného s Haunebu. Ani velikostí, a už vůbec ne s parametry u Haunebu.

U Haunebu se udává průměr disku od 25 do 120 metrů. Až do modifikace Haunebu II. se objevují sporadické zprávy o jeho pozorování nebo sledování. Nikdy nebylo potvrzeno, žeprogram existoval, ovšem nikdy to nebylo ani vyvráceno. Výčet ukazuje typ, počet vyrobených kusů a rok výroby. Všechny typy měly obsahovat pohon na principu antigravitace, nazývaný Thule Triebwerk EMG motory.

Haunebu I.19392 kusy
Haunebu II.19425 kusů
Haunebu II. Do-Stra[1]19442 kusy
Haunebu III.19451 kus
Haunebu IV.pouze projekt
[1] Do-Stra znamená Dornier STRatosphären Flugzeug
Ještě vysvětlení, proč se v poválečných i původních projektech objevuje V (Vril a V-stol). Jde o fyzikální veličinu V, určující právě pohyb disku, chcete-li talíře.


Skutečná technologie nebo kamufláž?

Myslím si, že se po ukončení války, vítězné mocnosti jistě podivovaly, jak byly nacisté úspěšní v mnoha odvětvích, která by se spíše hodila na konec dvacátého století. V mnoha ohledech byla Třetí říše před spojenci. A je to logické. Spojence stála válka a výpomoc ostatním zemím mnoho prostředků a nebyl čas na bádání. Operace Paperclip, což bylo úsilí USA, získat vědce těchto technologií na svou stranu, probíhala v utajení až do roku 1973. Je jasné, že podobnou iniciativu vyvíjela i ruská strana. První fotografie UFO nápadně připomínají stroj Haunebu II. Zejména ta nejslavnější, kterou pořídil v únoru 1954 u Darbishire v Lake District v Anglii. Zajímavé je, že se v padesátých a šedesátých letech začala množit pozorování UFO a nad Švédskem se objevovali tzv. "lodě duchů". Také se hovořilo o výskytu disků nad Antarktidou a také piloti, kteří hlídkovali nad skandinávským pobřežím, vyprávěli o "leteckých základnách létajících talířů", které byly maskovány jako ledovce. O bližším popisu pohonu jsem se toho z dostupných zdrojů mnoho nedozvěděl. Přemýšlím, kolik by asi hnací jednotka zabrala místa v lodi s přihlédnutím na zbraně a ostatní systémy, chladící zařízení a kabiny pro posádku a jaký by měl dopad na zdraví či život posádky popisovaný pohon. Jisté je to, že pokud nacisté skutečně přišli na kloub podobné technologii, pak by mohli být létající talíře, které občas pozorujeme, výtvorem lidských rukou a patří dnes mezi nejvíce utajované objekty na světě. To sice poněkud zkaluje naděje lidí, kteří věří v návštěvy cizích bytostí v talířích, ale já bych byl v této otázce poněkud rezervovanější. Svědci, kteří žili v období války v blízkosti základen raket V1 a V2 mohou potvrdit zkoušky i ostré lety těchto raket, stejně tak podivný velký výbuch na pobřeží Baltického moře, který lze hodnotit jako první zkoušku jaderné zbraně. Co se týče Haunebu již takový rozsah svědectví není, což je vzhledem k údajným rozměrům typů Haunebu I. a II. podivné. Zejména pak na sklonku války, kdy lidé vyhlíželi neustálé nálety spojeneckých bombardérů. Zcela hypoteticky - Není možné, že se němci snažili napodobit technologii, se kterou se setkali piloti Luftwafe při svých letech? Osobně balancuji někde mezi, a čím déle o tom přemýšlím, tím více nerozhodnosti a rozporů nacházím...
Výstřižek z novin
Výstřižek z anglických The Times o pronásledování Haunebu II.



Pro UFO.OVER.CZ připravil V.Durley