V kostele zřejmě našli hrob Anežky České. Tvrdí to restaurátor
Pokud se objev potvrdí, byl by to pro český národ jeden z nejvýznamnějších nálezů poslední doby.
Restaurátoři možná našli v pražském kostele sv. Haštala hrob svaté Anežky České.
"Radarový průzkum potvrdil možný nález předpokládané schránky s ostatky a insigniemi sv. Anežky Přemyslovny," řekl restaurátor Denis Anfilov.
Definitivně případný nález potvrdí až otevření hrobu. Pátrání po ostatcích světice se shodou okolností děje přesně v době 20. výročí Anežčina svatořečení.
Kostel sv. Haštala

(foto: Jindřich Kodíček)
Osobnost Anežky má pro český národ v mnohém přímo mystický význam. Její svatořečení například přišlo pět dní před pádem komunistického režimu. Jakoby zázrakem se tak naplnilo se rčení, že "Česká země bude tehdy svobodná, až bude Anežka svatořečená".
Anežka je jednou z patronek České země a také jednou z figur na podstavci sochy svatého Václava na Václavském náměstí.
"Případné nalezení hrobu Anežky České by bylo velikou událostí nejen pro archeology, ale především pro církev," sdělil mluvčí pražského arcibiskupství Aleš Pištora.
Zároveň ale mírní nadšení jako předčasné. "V kostele sv. Haštala probíhá již několik let archeologický výzkum, který má potvrdit hypotézy, že se v objektu nachází hrob Anežky České. K žádnému novému objevu, který by však tuto hypotézu definitivně potvrdil, nedošlo," uvedl Pištora. To nicméně není zcela v rozporu s tvrzením restaurátorů - i oni mluví o tom, že "definitivně" bude objev možné potvrdit až po otevření hrobu.
Přestože byl hrob svaté Anežky České dlouhodobě považován za ztracený, v povědomí mnohých lidí dlouho byla představa, že Anežčin hrob je ukryt právě u sv. Haštala. Radar podle restaurátorů potvrdil, že pod zemí se nejspíš ukrývá přibližně půl metru dlouhá truhla a dva kovové předměty. Mohlo by se jednat o královskou pečeť a berlu abatyše.
Přestože je Anežka Přemyslovna historickou osobností, je její příběh opředen mnoha legendami a obestřen tajemstvím. Již od 15. století se například připomíná proroctví, podle něhož "pokojné a šťastné časy v zemi české nastanou, když obyvatelé tělo blahoslavené Anežky najdou".
K obnovení průzkumů v kostele sv. Haštala vedlo restaurátory neobvyklé setkání. V dubnu se při práci v dílně na faře u sv. Haštala sešli s řádovou sestrou Annou Koláčkovou, františkánkou z kláštera sv. Kříže v Kroměříži.
"Přijela do Prahy s jasným cílem - najít hrob sv. Anežky," vzpomíná Anfilov. Řádovou sestru k pátrání vedly informace pocházející z 20. a 50. let. 20. století, k nimž se nedávno dostala.
Představu, že by Anežka mohla být pochována u sv. Haštala, posiloval i názor, že v něm skládala řeholní slib. Hrob se ale nenašel ani při rozsáhlém archeologickém průzkumu prováděném počátkem 80. let 20. století souběžně s vykopávkami v Anežském klášteře. Práce však tehdy nebyly dokončeny, zkoumání shodou okolností unikly právě presbytář a prostor hlavního oltáře, pod nímž se podle restaurátorů může hrob nacházet.
Řádová sestra, která restaurátory svým nadšením přiměla k pátrání, se opírala o několik zdrojů. Letos v dubnu se dostala k pozůstalosti faráře Františka Spindlera, který zaznamenal v zimě roku 1954 výpověď Anny Tomanové (1907 až 1957).
"Ostatky blahoslavené Anežky České jsou u sv. Haštala v Praze pod oltářními schody. Truhlička asi 50 cm. Je tam královská pečeť a berla abatyše. Všechno už je v bezpečí," uvedla tehdy Tomanová.
Ještě před ní na možné uložení ostatků upozornila Terezie Neumannová (1898 až 1962) a její slova zaznamenal kardinál Karel Kašpar v březnu roku 1929. Život Neumannové provázely neobvyklé události, které mnozí věřící považují za zázraky, a dokonce usilují o její blahořečení. Stejně tak je tomu v případě Anny Tomanové.
Restaurátoři spolu s Koláčkovou objevili pod dřevěným barokním pódiem u oltáře opukovou desku, která charakterem opracování i stářím odpovídá středověkému kameni. Pro stáří podle restaurátorů mluví i vyklečená místa v kameni, která musela vzniknout předtím, než byl kámen překryt dřevěným pódiem. "Stav desky odpovídá stáří více než 700 let," řekl Anfilov.
Velmistr řádu křížovníků s červenou hvězdou Jiří Kopejsko, výtvarník Pavel Baxa a Leo Vrzal, který poskytl techniku, pomohli zajistit průzkum možného hrobu.
Radarový průzkum v podlaze u hlavního oltáře koncem října potvrdil dutinu pod opukovou deskou obsahující několik objektů a kovové části. Restaurátoři jsou přesvědčeni, že jde o schránku s ostatky a insigniemi sv. Anežky.


