PŘEVRATNÝ OBJEV: Naši galaxii obíhají stovky jiných
Blízké okolí Mléčné dráhy není tak prázdné, jak si dosud vědci mysleli. Naopak je plné stovek, možná až tisíců dalších galaxií, které mohou hostit život.
Kolem velkých galaxií o velikosti Mléčné dráhy, obíhá podle astronomů množství "tmavých" trpasličích gaalxií, které nejsou vidět běžnými optickými přístroji.
Mohou být proto zařazeny do takzvané "tmavé (neviditelné) hmoty", která nejspíše tvoří 85 procent vesmíru.
Proč nejsou některé galaie vidět Jejich pozorování z naší Sluneční soustavy není možné, protože jsou například v zákrytu s hvězdami a prachovými oblastmi Mléčné dráhy. Mohou obsahovat také hvězdy, které tolik nezáří, případně se samy ukrývají v závojích vlastního kosmického prachu a plynů. |
Jak ale tyto velmi těžko zpozorovatelné galaxie objevit? První z takových postupů představili astronomové z Kalifornské univerzity v Berkeley.
Představili způsob, jak pozorovat rozložení vodíkových plynů, které se nacházejí kolem spirálních ramen Mléčné dráhy. Pokud tímto prostorem projdou satelitní trpasličí galaxie, pak v něm zanechají určité stopy - rozředí svým pohybem okolní plyny.
Počátkem roku vědci uvedli, že jedna z takových blízkých tmavých trpasličích galaxií se nachází na druhé straně Mléčné dráhy. V jejím pozorování brání kosmický prach, který se nachází mezi Zemí a tímto objektem. Od galaktického centra by měla být vzdálena 300 000 světelných let. Poloměr Mléčné dráhy je přitom 50 000 světelných let.
Kde se skrývá galaxie "X"?
Tuto galaxii "X" by rádi astronomové objevili s pomocí Spitzerova vesmírného teleskopu.
Dnes si odborníci myslí, že jen sama Mléčná dráha je obklopena mnoha desítkami, ba stovkami malých galaxií. Některé z nich ji obíhají podobně jako Zemi Měsíc, jiné přes ni, nebo kolem ní jen prolétávají, protože nejsou plně zachyceny její gravitační silou.
Jedním z takových galaxií, které jsou však ze Země dobře vidět, jsou například Velký a Malý Magellanův oblak.
Pokud by se existenci mnoha neviditelných galaxií kolem Mléčné dráhy podařilo prokázat, znamenalo by to, že vesmír není ve skutečnosti tak prázdný, jak se lidstvu dosud zdálo. Galaxií bychom v něm napočítali řádově mnohem více, s tím by souvisel i masivní nárůst počtu hvězd a cizích planet, včetně těch, které by mohly hostit inteligentní život.



