8. listopadu 2009 v 19:50 | /www.lovecpokladu.cz
|
Pamětníci dodnes vzpomínají, jak v posledních dnech války zajatci nakládali na nákladní vozy dřevěné bedny, které přivezl nákladní vlak. Vše však bylo pod přísným dozorem. Často z jednoho místa odjíždělo několik automobilů, z nichž byli některé prázdné, kvůli zmatení. Archivy, umělecké sbírky, prostě vše co mělo pro nacisty nesmírnou cenu, uschovali na místech, kam má člověk co nejtěžší přístup. Vybírali si třeba špatně přístupné skály v lese, štoly apod.
Kromě toho že je takzvaný štěchovický poklad dosud největší nevypátranou historickou sbírkou na našem území, tak ho můžeme označit také jako šílenství, které postihuje již několik generací za sebou. Ke vzniku této legendy přispěli nacisté, kteří Protektorát Čechy a Morava pokládali za bezpečné místo před bombardováním. Když se blížil závěr války a cítili nevyhnutelnou porážku, snažili se na naše území přesunout, co se dalo.Mezi hledače, kteří se pokusili poklad najít, patřili i Helmut Gaensel a Josef Mužík. Ovšem opět neúspěšně. První zmiňovaný již v roce 1968 jednal s československými úřady o vyzvednutí štěchovického pokladu. Příjezd okupačních armád však všechny aktivity likviduje, Gaensel opouští Československo, nějakou dobu působí jako doubleagent dvou států. V jižní Americe pátrá po nacistických prominentech, kteří se sem uchýlili z Německa. Gaensel se domnívá, že štěchovický poklad může dokonce obsahovat:
Vědecké poznatky, tajné zbraně. Například letadlo diskovitého tvaru, které se údajně vyvíjelo v Avii Čakovice. Součástky pro něj se měly vyrábět v tajné továrně v Lukách pod Medníkem. To, co by mohlo být zajímavé i šest desetiletí po válce, je způsob pohonu tohoto letadla. Podle některých spekulací, Němci se pokoušeli využít k pohonu antigravitace, což nedokážeme dodnes. Hovoří se i o experimentech s antihmotou - Němci údajně chtěli na tomto principu vyvinout jakési "paprsky smrti". V Prostějově firma Wichterle a Kovařík pracovala na projektu akustické rakety - i tyto dokumenty se zde mohou nacházet. Samozřejmě ale může jít i o zlato, umělecká díla nebo dokonce o přístupová hesla k nacistickým kontům ve švýcarských bankách.

Druhým neúnavným hledačem je Josef Mužík, který o štěchovickém pokladu vydal i knižní trilogii. I přesto, že jeho bádání trvá už skoro dvacet let, rozhodně se nevzdává a dokonce tvrdí:
"Po tolika letech neustálého průzkumu, bádání v archivech a zpovídání nových svědků jsem si jist, že v oblasti kolem Hradištka se nachází sedm úložišť. Obsah čtyř z nich vyjmulo ministerstvo vnitra a zbývající tři se ještě musí prozkoumat."
Přesto, že se mu štěchovický poklad nalézt nepodařilo, nedá se říct, že by snad jeho hledání bylo neúspěšné. Např. v Třepšíně našel čtyři bedny s tiskovinami, kde se nacházely vkladní knížky z Peenemunde, z Usedomu, to znamená ze severního Německa, z Pobaltí, kde byl prováděn výzkum raket V-1 a V-2, kde byl Werner von Braun a tak dále. Je zajímavé, že na těchto vkladních knížkách bylo uloženo od dvou set tisíc říšských marek výše, to znamená, že to nebyli žádní břídilové. Vezměte si, že všechny tunely byly zabrány pro výrobu komponentů do tajných zbraní, vezměte si, že na Hradišťku u Medníku byla vybudovaná obrovská střelnice, která měla sloužit jako polygon nebo zkušební zařízení pro tyto rakety. Když pátrali dál, tak také zjistili, že tato střelnice není nic jiného než odpalovací základna pro rakety. Na stromech jsou dokonce dodnes vyobrazeny nákresy těchto raket, jak z nich šlehají plameny, což dosvědčuje to, že Němci chtěli tuto základnu použít k odpálení raket."

Toto je jen střípek z toho, co bylo nalezeno díky onomu "šílenství" způsobeného legendou o štěchovickém pokladu. Veškeré bádání je často závislé na sponzorech. Šlemínská rokle, kde by se měl poklad nacházet je totiž dlouhá asi kilometr, zajímavý úsek v Dušnu měří tak pět set metrů, musíte hledat na obou stranách, tak to znásobte dvěma a navíc hledáte v pásu širokém desítky metrů. Je to doslova hledat jako jehlu v kupce sena.
A o tom co měl vlastně poklad ukrývat, se spekuluje neustále. Přestože existuje svědectví o přesunu dřevěných beden, o tom co bylo, vevnitř se můžeme jenom dohadovat. Velmi pravděpodobné je, že v rokli Dušno je ukryt zbytek Frankova archivu. U Štěchovic mělo údajně skončit i 540 beden s poklady třetí říše, které měly původně absolvovat trasu Berlín-Madrid-Argentina. Vzhledem k rychlému spádu událostí koncem války museli nacisté hledat jiné řešení, a tím mělo být středočeské podzemí.

Podle šeptandy z hledačských kruhů by se tu měl ukrývat i originál smlouvy Ribbentrop-Molotov, a pokud se posuneme až na nejzazší práh fantazie, na objevitele by tu mohla čekat slavná Jantarová komnata. Její poslední stopa prý mizí v dubnu 1945, kdy rozebraná a složená v bednách opustila na nákladních vozech Výmar.
Je až neuvěřitelné, kam sahá práh lidské fantazie. Řada historiků je však této otázce skeptická a má svůj důvod. Poklad se 50. let snažilo najít vnitro se všemi svými instrumenty, kde jinde než v Štěchovicích. Ovšem jak už jistě tušíte neúspěšně….
zdroj>www.lovecpokladu.cz
skutečnost že nebylo nalezeno mě nepřekvapuje joko ditě jsem zažil něco co se neda popsat věřte že to tam je jen nepřišel ten spravný čas kdy bude odhalena pravda a ta bude překvapivá a zajmavá