Les Karnik
Mezi obcemi Pískovcem, Lipinkou a Troubelicemi je lesní ostrůvek zvaný Karnik. O lesíku kolují pověsti, že tam kdysi o půlnoci strašívalo. Slyšte, co všechno zažili přestrašení lidé, jdoucí o půlnoci Karnikem.
Jednou šel troubelický občan cestou z Lipinky a viděl o půlnoci, jak v lese Karniku hráli umrlci kuželky. Koulemi jim byly lidské lebky a kuželkami lidské hnáty.
Panský hajný zase slyšel zvláštní zvuky; spatřil na stromě zavěšené lidské lebky a hnáty, které větrem do sebe narážely a vydávaly při tom příšernou hudbu. Tenkrát přiběhl domů celý uřícený a čtrnáct dní ležel, než se z toho trošku dostal. Od té doby do Karniku víc nešel.
Další pověst vypráví, že jeden chudý člověk z Lipinky zaslechl v zimě v lese o půlnoci divné řinčení a tu uviděl, jak kostlivec žal kosou sněhem pokrytou chvojku. Veškerá tato vidění po odtroubení jedné hodiny po půlnoci zmizelo.
Nejzajímavější je však událost, kterou prý mají ti starší v paměti. Stará žebračka se někde zdržela a když šla o půlnoci přes Karnik, kostlivci měli právě tancovačku. Chtě nechtě musela s nimi do kola. Dlouho vyprávěla v Úsově, kde bydlela, že se za mlada nikdy tak dobře nevytančila jako tenkrát…

